Extraligové příklepy (16) – Kosticynův zákeřný hit a problémy extraligových reprezentantů. Kdo má nejhezčí dresy?

Kráčíme vpřed! Extraliga se v posledním týdnu kompletně přehoupla do poslední čtvrtiny. Při pohledu na aktuální tabulku už můžeme kdeco vyčíst. Do boje o Prezidentský pohár už zřejmě nikdo další nevstoupí. Sparta a Oceláři si na čele před svými pronásledovateli vybudovali na oko dostatečný náskok a spolu si to rozdají o poleposition před Play-off. Na druhém konci tabulky se krčí od samotného začátku Motor. Na předkolo to už nevypadá. Pokud chtějí čestně bojovat alespoň o třináctou pozici, musejí zabrat.

Poměrně vyrovnaně se vyvíjí souboj trojice Mladé Boleslavi, Liberce a Plzně. Do přímého postupu do čtvrtfinále se rozdávají jen čtyři místenky. Jeden tedy musí logicky z kola ven. Ze spod jim na záda ještě dýchají možná Hradec a Pardubice. Naopak Karlovy Vary v polovině sezóny po úprku hráčů ze zámoří vypli motory. V tuto chvíli to spíš vypadá “jen” na jistotu předkola.

Možná se před sezónou zdálo, že postup dvanácti týmů do vyřazovací části bude pro mnohé pohodička. O to smutnější příběh zažívají žlutomodří Ševci. Jejich sezóna je velmi úsporná jak po finanční, tak po bodové stránce. Dokonce ani prozatímní třinácté místo nemusí znamenat to nejhorší, co mohou jejich fanoušci u obrazovek letos zkousnout. Náskok šesti bodů před posledním Motorem nemusí stačit.

Ano, jak už je stále dokola v této sezoně opakováno, nepadá se. Takže mohou být týmy na chvostu prakticky bez nervů. Nálepka posledního celku však už v historických tabulkách zůstane navždy. To se však zdá, že jsou ochotny oba týmy na spodu překousnout. Dokonale se to potvrdilo nedávno před uzavření přestupního okna. Ani Zlín, ani Motor na přestupovém trhu nevyvinuli téměř žádnou aktivitu.

DYNAMO OPĚT STŘEDEM POZORNOSTI

Někdy už to vypadá, že se v těch řádcích na adresu Dynama doslova vyžívám. Ale pravdou je, že na zajímavá témata je to v letošní sezóně jednoznačně nejbohatší klub. Když už si řeknu, že Pardubice z portfolia hlavních témat minimálně pro jednou vynechám, vybruslí si to stále ještě relativně čerstvá posila Dynama Andrej Kosticyn rovnou na mladého Adama Rutara.

Zákrok běloruského veterána spustil lavinu debat a názorů. Jedna strana řadí nepřiměřený hit v rámci hokejové tvrdosti. Ta druhá, včetně hlavního kouče olomoucké střídačky Zdeňka Motáka, označuje faul doslova za likvidační prasárnu největšího kalibru. Ať už byla míra tvrdosti jakkoliv přiměřená či nikoliv, stal se z toho doslova nejsledovanější hit s masivní mediální podporou.

Celou situaci si do merku vzala pochopitelně Disciplinární komise (DK) v čele s jejím předsedou Viktorem Ujčíkem. Ten však celé kauze vůbec nepomohl. Nejdřív zákrok Kosticyna nekompromisně potrestal zákazem startu na sedm utkání, aby po čase svůj již objasněný výrok vzal zase zpět.

Údajně neměl ten správný záběr, který by částečnou nevinu tohoto trestného činu běloruského útočníka dokázal. Od nejvyššího extraligového trestu očistil Kosticyna záběr při zkoumání asistencí. Tedy takhle aspoň následně Viktor Ujčík argumentoval.

Nechci se asi pouštět do kriminalistického vyšetřování tohoto zákroku. Byl veden ve hře a hokej je tvrdá hra. To bez debat. Asi nikdo (kromě pár hrdinů na sociálních sítích a trenér Motáka) nebude přesvědčivě hlásit, že zákrok Kosticyna na Rutara byl s čistým úmyslem zranit protihráče. To je dost vážné tvrzení.

Nicméně, každý hráč na ledě je za své činy plně zodpovědný. Pokud jde o můj názor, tyhle zákroky do hokeje nepatří. Třeba kdysi ano, ale to ještě neznamená, že to takhle bylo správně.

Adam Rutar nakonec z tohoto souboje vyvázl “jen” se zlomeným nosem, což se může zdát jako jeden s důvodů pro zmírnění trestu. Avšak je přece holý nesmysl, abychom posuzovali jeho výši podle rozsahu zranění. Buďme všichni rádi, že se to obešlo bez vážnějších následků a pokusme se tyto zákroky do budoucna co nejvíce eliminovat.

Na druhou stranu, stejně jako nadmíru tvrdé nárazy směrem k hlavě protivníka, nepatří do hokeje ani nepřiměřené hodnocení olomouckého trenéra, který označil Kosticyna za obtloustlého bolševika.

Celá kauza má ještě jednoho poraženého, tím je Viktor Ujčík. Můžou ho někteří plácat po ramenou, že svou iniciativou dopomohl Dynamu k odvolání a zmírnění trestu ze sedmi na tři zápasy, ale zároveň si sakra pořádně pošramotil důvěru DK.

Jak mají kluby a fanoušci teď věřit tomu, že se Ujčík pokaždé rozhodne správně, a dostanou se mu do rukou skutečně všechny důležité záběry? Navíc se dá trochu uvažovat taky o tom, že ho ke změně rozhodnutí vedl obrovský mediální tlak, nejen ze strany Dynama. Ale přiznávám, je tohle z mé strany už víceméně čistá spekulace.

REPREZENTACE NEBO EXTRALIGA?

Co je důležitější? Těžká to otázka. Pokud jde o velké světové akce, v čele s Mistrovstvím světa, je víc než jasné, že reprezentovat svůj národ by měla být pro každého hráče čistokrevná hrdost.

Jenomže co když jde “pouze” o zápasy v rámci přípravného podniku Euro Hockey Tour, navíc v době, kdy směřuje domácí soutěž k vrcholu základní části? I tahle debata v těchto dnech kulminuje.

Letošní extraligový ročník je díky velké části odložených zápasů termínově napresovaný na maximum. Obvykle se v reprezentačních přestávkách nejvyšší soutěž nehraje, tudíž není moc co řešit. I tak ale občas řada hráčů sáhne spíš k odpočinku, případně doléčení nějakých těch bolístek.

Také hlavní kouč národního týmu Filip Pešán se při nominaci na Švédské hokejové hry (název) vyjádřil, že by byl rád, kdyby tuto problematiku s kluby v budoucnu řešit nemusel. S některými se setkal u tohoto tématu údajně až s nedůstojným přístupem. Těžko říct, jestli tady nehraje roli ještě jeho nešťastné vyjádření po juniorském šampionátu. Tehdy hodil všechny kluby do jednoho pytle, když řekl, že dělají všichni všechno špatně a jestli někdo dělá něco dobře, potom je to svaz.

V úterním kole se má utkat v přímém souboji o čelo tabulky Sparta a Třinec, a právě tady naráží kosa na kámen. Oba kluby bojují o Prezidentský pohár, ve kterém mohou největší roli hrát právě vzájemné zápasy. Logicky se tedy trenérům není čemu divit, když chtějí mít na tak důležitý souboj své týmy pokud možno kompletní.

Trenér Ocelářů Václav Varaďa vedl v uplynulém týdnu s koučem národního týmu telefonát, aby spolu tuhle prekérní situaci vyřešili. Výsledkem byla dohoda, že si Filip Pešán vezme do Švédska z každého týmu tři hráče, čímž smaže případnou nevýhodu jednoho týmu.

Ze zmíněné dohody Varadi s Pešánem ale není prakticky nic. Oceláři jedou na turnaj podniku EHT tři, zatímco z kádru Sparty jen dva hráči.

Veřejnost, konkrétně tedy převážně třinecké fanoušky pobouřilo, když se sparťanský Michal Řepík z důvodu zranění reprezentačních “povinností” vzdal. Tím víc, když navíc normálně nastoupil do nedělního extraligového zápasu proti Dynamu a dá se očekávat, že stejně tak zasáhne i do důležitého utkání s Třincem.

Přitom by úplně stačilo, kdyby trenéři Sparty Filipu Pešánovi vysvětlili, že je pro ně pohár prezidenta ČSLH natolik důležitý, že své hráče pro tuto akci prostě neuvolní. Technicky vzato na tohle jako zaměstnavatelé svých hráčů právo mají. Otázka je, zda i morální. Ale rozhodně by to na samotný klub Sparty hodilo daleko světlejší odstín.

FANS OCELÁŘŮ NA HOKEJ!

Trochu sci-fi v téhle době, viďte. Jen žádné velké emoce. Stále pro Tipsport Extraligu platí, že na hokej může pouze hrstka sponzorských fanoušků.

Hokej však chybí i těm ostatním. Malá skupinka třineckých skalních příznivců se tak vydala před okna Werk Arény, aby alespoň takhle symbolicky sledovali a podpořili svůj tým v této netypické hokejové době.

Na sociálních sítích na to nicméně reagovali další fanoušci, kteří by se příště k této skupině rádi přidali.

Není to však letos poprvé, kdy se k podobné iniciativě nejvěrnější fans rozhodli. Už v jednom dřívějším dílu Extraligových příklepů jsem poukazoval na odhodlané fanoušky Energie, kteří se za podobným účelem vydali přes celou republiku, právě do Třince.

K podobnému činu se tento víkend odhodlala i skupina fanoušků prvoligového Kladna, kteří si po vítězném utkání s Frýdkem střihli rovnou i děkovačku.

O KAPKU LEPŠÍ HOKEJ

Charitativních akcí není nikdy dost. Obzvlášť, pohybujeme-li se v tak velkém prostoru, jako je hokejová Extraliga. 4. únor je Světovým dnem boje proti rakovině. Nadační fond Kapka naděje ve spolupráci se společností BPA sport marketing a.s. připravili po loňské úspěšné premiéře druhý ročník projektu O Kapku lepší hokej. V něm se hokejisté i realizační tým Tipsport extraligy, Chance ligy i národní hokejový tým barví do oranžové, což je barva symbolizující leukémii, a svými aktivitami pomáhají v boji proti této zákeřné chorobě, která se bohužel nevyhýbá ani dětem.

Na všech čtrnácti místech extraligové mapy se tak zamíchala mezi klubové barvy taky oranžová. Každý tým měl během utkání hráče, jehož rukáv měl právě oranžovou barvu, jako symbol této akce. Mohli jsme vidět i stužky na sakách trenérů, olepené hokejky oranžovou páskou, čí stejnobarevné tkaničky. Uvidíme, jaká částka nakonec na tento projekt kápne z nejvyšší české soutěže.

KDO MÁ TY NEJHEZČÍ DRESY?

Na závěr dnešního souhrnu tady máme něco na odlehčení. Dresy jsou neodmyslitelnou součástí hokeje. V posledních letech si navíc zakládají kluby na samotném vzhledu. Ačkoliv to dřív zcela běžné nebylo, výjimečně se dnes stane, že by nějaký klub nenastoupil do nové sezóny ze zcela novými trikoty.

Vybrat tu nejpovedenější sadu je tak vždy velmi náročné. Nebudu se tady pouštět do funkce rozhodčího a dělat závěry. Naštěstí to za mě udělal někdo jiný.

Webový portál www.dresblog.cz se do tohoto průzkumu pustil. Vybrali si tříčlennou odbornou porotu, zvolili kritéria, podle kterých budou dresy hodnotit a vrhli se na to. Na konečný výsledek se můžete podívat ZDE.

Pro dnešek se mějte fajn, užívejte života i hokeje. Zase za týden!

(Úvodní foto: Jan Beneš / HC Sparta Praha)