(Foto: Lukáš Filipec, HC Oceláři Třinec)
EXTRALIGOVÉ PŘÍKLEPY #08 – Letošní ročník Tipsport Extraligy provází vskutku netradiční trend. Místo toho, aby byli trenéři tápajících celků propouštěni, tak končí sami od sebe, na vlastní žádost. Tak jako hlavní kouč Vítkovic Miloš Holaň. Ať se sezona vyvíjela doposud jakkoliv, bude to pro Rideru ztráta.
Vzpomeňte si na loňské Vítkovice. Druhé místo po základní části se ziskem 102 bodů, pak velmi těsné vyřazení v semifinále s hradeckým Mountfieldem. Po takovém ročníku byl ostravský celek letos zařazen mezi TOP favority soutěže.
Jenomže realita je zatím značně odlišná. Po první čtvrtině se Vítkovice nacházejí na třináctém místě tabulky se ziskem pouhých třinácti bodů. Tam by Rideru před sezonou čekal málokdo.
I proto mělo pondělní jednání mezi majitelem klubu Alešem Pavlíkem a hlavním trenérem Milošem Holaněm trpký výsledek. Holaň se rozhodl po vzájemné dohodě odstoupit a přenechat své místo někomu dalšímu.
„Nebylo to pro mě jednoduché rozhodnutí, ale díky opravdu nadstandardnímu vztahu s majitelem klubu Alešem Pavlíkem jsem se po dlouhém jednání a probírání situace, ve které se teď mužstvo nachází, rozhodl pro odstoupení z funkce,” komentoval na klubovém webu své rozhodnutí Miloš Holaň.
VÍTKOVICE BEZ HOLANĚ
Pro Holaně bylo angažmá ve Vítkovicích více než jen prací. Tento klub je pro něj srdeční záležitost. Kráčel ve šlépějích svého otce, který kdysi za klub hrával, později se věnoval místní mládeži. Miloš Holaň starší strávil v klubu téměř padesát let.
Proto, když jeho pokrevní následovník přebíral vítkovický extraligový celek v prosinci 2020, byla to pro trenéra z osobního hlediska velká výzva a srdeční záležitost.
„Je to výjimečné, když můžete pracovat doma a věnovat se klubu, na kterém vám záleží. Beru to jako velkou poctu. A když se to dozvěděl můj táta, tak se rozbrečel. Oba máme Vítkovice v srdci,” řekl tenkrát Holaň pro iRozhlas.
Jeho konec tak neznamená jen prostý odchod a příchod dalšího trenéra na lavičku. Znamená to, že Vítkovice opustil člověk, který byl schopen pro ostravskou organizaci doslova dýchat.
GESTO SE CENÍ, ALE…
Zároveň Holaň ukázal svůj charakter. Ne vždy je nelepší v roli hokejového trenéra stát skálopevně u kormidla potápějící lidi. A tohle Miloš Holaň moc dobře věděl. Vycítil, že opakování stále stejných věci, které nefungují, vítkovický celek z bryndy nevytáhne.
Přesto, Vítkovicím bude chybět. Podobně jako když odcházel kdysi Vladimír Vůjtek starší. Během tří let vytáhl Miloš Holaň svůj mateřský klub z boje o záchranu až do finále extraligy. Těžko mohl kdokoliv předpokládat, že letos bude situace zcela opačná.
Kádr Ridery má totiž stále velký zvuk. Ano, odešel třeba brankář Aleš Stezka nebo velmi kvalitní bek Patrik Koch. Oba borci si šli plnit své sny za moře. I tak ale zůstala v Ostravě velká kvalita. Věřím tomu, že dřív nebo později by se Vítkovice stejně zvedly, ačkoliv jejich herní projev doteď trápil oči fanoušků.
Z Vítkovic tak neodchází jen další kouč. Odchází taky velký srdcař, jenž vtisknul týmu ztracenou tvář. Bude chybět i extraligovým fanouškům, neboť jeho upřímné rozhovory po zápasech měly šťávu, ať už utkání dopadlo jakkoliv. Vzhledem k jeho minulosti je vlastně nepředstavitelné, aby se jednou do Vítkovic nevrátil, ať už to bude v jakékoliv roli.
Zdroj: Tipsport Extraliga
